Řekli mi, že Češi jsou zavření jak okna v lednu.
Že se neusmívají, nezvou,
že ticho tu studí,
a pohostinnost se schovává za dveře.

Řekli mi, že mi bude zima—
nejen na kůži,
ale až na kost duše.

Ale...

Na vesnici mi někdo přinesl košík hub
a jen pokrčil rameny: „rostou.“
Na chatě mi podali bačkory,
staré, měkké, cizím nohám zapovězené.
Na zastávce paní podala termosku
a šeptla: „kopřiva, zahřeje nervy.“

Dostala jsem polévku v oťukaném hrnci
a slova: „vezmi si, stejně zbyde.“
Před vchodem stála lopata,
ne odložená — připravená, čekající dlaně.

V parku jsem se posadila,
a někdo mi podsunul deku,
neřekl nic, jen: „je chladná zem.“

A pak mi došlo —
že ticho tady není prázdno,
ale přijetí.
Že neptat se „jak se máš“
neznamená chlad,
ale úcta k tvému příběhu.

Češi nedávají sebe nahlas,
ale dávají čas.
Dávají prostor.
Dávají teplé věci v chladných dnech.

A já se učím
číst lásku ve skutcích, ne ve slovech.
A našla jsem domov
tam, kde mě nikdo nevolal —
ale nechali mě zůstat.

Warm Things on Cold Days

They told me Czechs were closed,
like windows in January.
That no one smiles, no one invites,
that silence here chills,
and hospitality hides behind doors.

They told me I’d be cold—
not just on the skin,
but down to the bone of the soul.

But...

In a village, someone brought me a basket of mushrooms
and only shrugged: “they’re growing.”
At a cottage, they handed me slippers—
old, soft, forbidden to stranger’s feet.
At the tram stop, a woman passed me her thermos
and whispered: “nettle—it soothes the nerves.”

I was given soup in a chipped old pot
with the words: “take some, there’ll be leftovers.”
By the entrance, a shovel stood—
not discarded,
but ready, waiting for another hand.

In the park, I sat down,
and someone slid a blanket toward me
and said, “the ground is cold.”

And then I understood—
that silence here is not emptiness,
but welcome.
That not asking “how are you”
isn’t coldness,
but respect for your story.

Czechs don’t offer themselves loudly.
But they offer time.
They offer space.
They offer warm things
on cold days.

And I’m learning
to read love in actions, not words.
And I found a home
in the place where no one called me—
but they let me stay.